_18.03.2024

Poškozený náhrdelník ukrytý v šuplíku jsem obdivovala už jako malá. Vždy mne přitahoval, ale mami mne kárala, že je rozbitý a nemám si s ním hrát, abych nepoztrácela jednotlivé korálky.

Bylo mi ho líto a tak jsem se po několika desetiletích rozhodla ho zachránit. Ze kdy pochází, přesně nevím, ale způsob navléknutí na obyčejné vícenásobné bavlněné niti by asi odborníkům napověděl. To poškození spočívalo především v několikanásobném překroucení a přeříznutí nitek sekaným rokajlem. Ten jsem proto nahradila kulatým rokajlem v téměř stejné barvě. Způsob navléknutí se dal vykoukat po trpělivém rozmotání, jen poměry mezi korálky se nahrazením rokajlu trochu změnily. Ale opakovanými pokusy jsem znovunavléknutí/ušití moderní pevnější nití zvládla. Povoskované perličky i zvláštní tmavé částečným pokovem odzdobené korálky se naštěstí žádné nepoztrácely. Překvapily svou lehkostí, tipuji, že jsou plastové nebo možná z nějakého tvrzeného papíru?

Takže poklad ze šuplíku jest zachráněn a občas ho vezmu někam do společnosti...