_31.08.2022

Vzpomínky se nějak vytrácejí a tak se s Michalem vracíme na již navštívená místa, fotíme a já zapisuji. A často tomu předchází bouřlivá, ale láskyplná diskuze/tipovačka: "...byli jsme tam nebo nebyli a pokud byli, tak kdy?" Tentokrát mohu jistojistě prohlásit, že v Jindřichově Hradci jsme už byli, protože se mi jak při procházce, tak na hradě, vybavovala některá místa a kupodivu si vzpomínal i Michal.

Tentokrát jsme parkovali na Parkovišti Jitřenka (placené se závorou a automatem). Odtud jsme se prošli městem až k 15. poledníku, což jsem si nemohla nechat jako kartografka ujít! Ono je to tedy s pravým průběhem poledníku městem trochu jinak, jak jsem nedávno zjistila, ale symbolicky to nevadí. Jen tedy pozor při focení se, překračování s tajným přáním... Vyznačený poledník probíhá napříč běžnou komunikací, tak ať nezpůsobíte sobě i jiným nějakou nepříjemnost. ;-) Nedaleko poledníku doporučuji nahlédnout na zahrádku resp. do malého parčíku (mezi bývalou jezuitskou kolejí a Liliovou ulicí), je to úzasná oáza. Po lehkém rozjímání jsme vyrazili vsříc historii na Hrad a zámek Jindřichův Hradec, který nabízí několik okruhů. Vybrali jsme si okruh Adamovo stavení (protože já chtěla dojít až do unikátního Rondelu) a pak ještě okruh Černá věž a černá kuchyně, které si i s ukázkami vaření podle starých receptů vybavoval ve vzpomínkách Michal.

Okruh s průvodcem zakončený hudebním vystoupením v Rondelu byl parádní. Individuální okruh, resp. výstup na věž také skvělý, jen tedy minulá návštěva s opravdovým pečením a vařením v kuchyni byla lepší. Jistě by bylo ještě nač se tam podívat i jindy a to máme také v plánu. Jindřichův Hradec nabízí i mnoho různých jiných zajímavých míst, například muzeí a tak máme náměty na další výlet. Například nás zaujala opravená budova bývalého zámeckého mlýna, kde je umístěno muzeum rybníkářství a lesnictví (paradoxně hned vedle velmi chátrající budovy bývalého pivovaru a paradoxně se zajímavým pohledem na architekturu zámku/hradu z parkoviště zaměstnanců této velkolepé památky, kterým hojně přesně v 15:00 končí pracovní doba.) Jinak město je kouzelné i svými průchody a celkem hezky opravenou historickou zástavbou. Jen náměstí Míru mne překvapilo množstvím bankovních ústavů, kam oko pohlédlo. Protože jsme již nasáli dostatek historických i architektonických informací, došli jsme pak už jen k rybníku Vajgar (ten nás příliš neokouzlil), od něj kousíček k autu a hurá zpět na Johanku.