_08.05.2023

Návštěva této zříceniny mne lákala už delší dobu díky fotkám krásné věže na sociálních sítích.

Zaparkovali jsme v městysu Liblín, přímo v centru na asfaltové ploše před úřadem a zámkem. Zámek je využíván ústav sociální péče, takže je veřejnosti nepřístupný. Nedaleký park ale přístupný je, kromě soch svatých zde najdete i dětské hřiště a krásné vzrostlé stromy. Vede tudy značená červená turistická stezka, které míří až do cíle naší dnešní vycházky. Z parku se pokračuje do kopce po zpevněné cestě (bývalé zámecké) alejí s názvem Špalír. V létě je stín stromů vítanou úlevou od horka.

Pak je potřeba opatrně přejít po silnici (kterou jsme mimochodem přijeli) a napojit se na pokračování červené. To už je cestička lesem ve svahu nad řekou Berounkou. Z hradu se kromě věže příliš dalších pozůstatků staveb nedochovalo, ale věž je impozantní. Pod hradem je umístěna cedulka s prosbou, ať každý návštěvník nahoru poponese místo vstupného jeden kámen na záchranu stávajícího stavu zříceniny. Přestože je Libštejn kulturní památkou, o záchranu se starají dobrovolníci. Kromě nás na zřícenině bylo několik dalších návštěvníků, snad byli s výletem na hrad spokojeni jako my. Občerstvení si musí každý donést sám, my si přinesli pití a lehkou svačinku a poseděli na jedné ze zdí přímo pod tou impozantní věží.

Poloha hradu byla pro mne trochu překvapivá. Čekala jsem, že bude viditelný zdálky, ale je zapuštěný v zářezu údolí Berounky. Vyhlídkové místo Havlova skála jsme vynechali, cesta k hradu vede pod ostrým srázem s vyhlídkou a lze tam dojít jen cestou z hlavní silnice. My si raději z bezpečnostních důvodů vybíráme pěší turistiku mimo silniční provoz. Pokoukání na řeku je krásné z jakéhokoli místa cestou. Za mne skvělý výlet, který určitě doporučuji.