_12.07.2015

Zdravím všechny!
Dobrá zpráva je - pořád žiju! A lepší zpráva je, že si už skoro začínám zvykat na režim a povinnosti. Což je k vzteku, protože z tábora zbývá pět dní. Rozhodla jsem se Vám pro představu vylíčit, jak vypadá můj průměrný den v roli Teaching Assistanta na AwesomeMath.

7:00 Budíček. Dokončení restů z předchozí noci (jako zadání bodů za domácí úkoly do systému nebo odpovídání na maily).

8:15 Válka o jídlo. Kromě nás je v kampusu na Cornellu ještě několik dalších táborů - převážně sportovních. A všichni mají podobně nastavený program, takže fronta v kantýně je nekonečná (skoro).

9:00-10:30 Hodina geometrie. Během prvních pěti minut mají TAové za úkol udělat docházku, jména už dávno nečteme - prostě počkáme do 9:04, kdy už obvykle máme všech 34 dětí ve třídě a jen je spočítáme. Zatímco profesor přednáší, úkolem TAjů je zařídit, aby děti dávaly aspoň trochu pozor, neházely po sobě zmuchlané črty k úlohám a ideálně seděli na židlích hlavou směrem nahoru.

10:30-10:45 Přestávka. To za mnou obvykle přicházejí táborníci, které mám i na odpolední hodině kombinatoriky a chtějí pomoct s domácím úkolem. Ještě se mi ani jednou nepodařilo, dojít si o přestávce na záchod.

10:45-12:15 Hodina geometrie. Rozdáme materiály a děti řeší úlohy. Ideál by byl mít je předpočítané předem, praxe je taková, že mám vyřešené jen některé a mladí geometři se vždycky zeptají na ty ostatní. To pak řešíme úlohu spolu, nakonec se zeptáme druhého TAje, potom profesora a v nejhorším případě řekneme, že úlohu předvedeme následující den. To se prostě stává, profesor jí během odpoledne vyřeší. :D

12:30-14:00 Čas oběda. A přichází další etapa války o žvanec. Jídlo je tu super, ale člověk si prostě musí rozmyslet, jestli půjde k pultu s burgery, těstovinami, asijskou či mexickou kuchyní, saláty nebo denní specialitou, neboť každý má vlastní dlouhou frontu. Už jsem dávno vzdala snahu dávat si od všeho trochu, nestihla bych odpolední výuku. Zprvu jsem po obědě chodila na pokoj, vysypala jsem z batohu geometrii a naplnila ho kombinatorikou, ale už jsem to vzdala, fakt se to špatně stíhá.

14:00-15:30 Hodina kombinatoriky. Vyberu domácí úkoly nebo rozdám opravené. Už to zvládám rychle - všechny děti umím jménem a většinu i rukopisem, což je praktické kvůli nepodepsaným řešením. Profesorka vládne třídě pevnou rukou, takže si během přednášky rozmýšlím (to znamená googlím) příklady na cvičení.

15:45-17:15 Cvičení z kombinatoriky. Rozdáme zadání a děti řeší úlohy. Obvykle se vyřeší skoro všechny zadané problémy, zbylé jsou za domácí úkol. Specialitkou jsou bonusové úlohy, které přidávají body do písemky a jsou opravdu obtížné.

17:30-19:00 Čas na večeři. Zatím jsem se právě jednou probojovala k pultu se sushi. Včera jsem si omylem dala tofu a nebyl to dobrý nápad.

19:00-21:00 Večerní program. Ten je proměnlivý. Dvakrát v týdnu máme konzultační hodiny, kdy se sejdeme se studenty v ohromné místnosti a oni mají šanci se doptat na to, co jim uniklo. Ve středu bývá na konzultacích celkem klid, ale v pátek je tam opravdu rušno, neboť v sobotu je písemka. (Co byste taky čekali, že se dá jiného dělat v sobotu na matematickém kempu!) Jindy je fórum - krátká přednáška nebo interaktivní hodinka čehokoli, kterou učí kdokoli, kdo se přihlásí. Například jsme minulý týden stavěli fraktál z balónků. :D Pokud se děti nechtějí večer účastnit odborného programu, mají na výběr ze široké nabídky organizovaných sportovních aktivit. Ale neexistuje, že půjdou na pokoj a budou psát domácí úkol nebo spát. Residential Assistanti posílají hlášení rodičům a neúčast na venkovních kolektivních akcích je prohřešek proti heslu HAVE FUN! Včera byla týmová soutěž (samozřejmě v matice).

21.00-pozdě-nebo-spíše-brzo. Boj s tiskárnou. Denně tisknu několik stovek stran materiálů. Buď není papír, nebo zmizel erární notebook od tiskáren, nebo není toner, nebo někdo zrovna ukradl sešívačku. A to znamená: hodina spánku v čudu. Potom opravování domácích úkolů a řešení úloh na další den. Když mi bylo ještě před kempy vyprávěno, že se zadání fasují večer předem, říkala jsem si, že je to děs, proč to nemá člověk víc dopředu, aby se mohl připravit...! Ale stejně nemám vůbec čas dělat cokoli s předstihem - akorát hasím nehorší požáry. Jako například když mi učitel pošle připravenou písemku, že mám zhodnotit, zda je rozumná. To jsou dvě až tři hodiny spánku v čudu.

7:00 Budíček. ÁÁÁÁÁÁÁÁ

Monotónnost týdne nerozbíjí ani sobotní písemka. Akorát je dopoledne i odpoledne prvních 90 minut opakování a druhých 90 minut test.

V neděli je volno. Skoro stihnu opravit přidělenou část písemek a natexat vzorová řešení k testu z geometrie.

A v pondělí nanovo.

Zásadní rebélie v programu proběhla minulé pondělí, kdy jsme naložili děti do autobusů a odvezli do tři hodiny vzdáleného zábavního parku Darien Lake na severu státu New York. (Paradoxně je ten park kousek od Niagarských vodopádů, kde jsme nebyli.) Tam byl půl den času na vyblbnutí se na atrakcích, což jsem pojala smrtelně vážně. Nejsvělejší atrakce byl tobogán, který začíná svisle k zemi. Stoupnete si do trubky, obsluha odpočítá a podtrhne podestu a pak padáte a padáte a pak už je to obyčejný tobogán. JEJ! :D Den zábavy se na mě vážně podepsal. Dva dny jsem skučela kvůli spáleným ramenům (ano, mami, namazalala jsem se, ne, mami, nenamazala jsem se, když jsem vylezla z vody) a ještě teď mám na stehni jelito od bezpečností fixace z koule, co vás vystřelí k nebi (viz video na FB). Ječela jsem na horských drahách a tleskala kouzelníkovi, juchů!! A cestou zpátky v autobuse řešila úlohy na příští ráno.

Tábor končí ve čtvrtek, tak třeba se toho dožiju.

Mějte se famfárově!

Zdraví Míša-která-má-za-pět-minut-být-na-srazu-na-nedělní-dopolední-procházku.