_07.05.2023

Původně jsme chtěli zajít jen na výstavu skalniček, ale nakonec jsme se prošli do města a shodou okolností tam byly Slavnosti svobody.

Výstavu skalniček jsme navštěvovali celkem pravidelně, jednak je na zahradě Mikulášského gymnázia, kde studovali oba naši potomci (a skalničky spíš nestudovali) a druhak jsme si často koupili pro radost nějakou rostlinku. Éra skalniček a výstav ale letoškem končí, v místě výstavy na zahradě gymnázia se chystá výstavba jídelny. Pokrok nezastavíme, určitě to pro studenty gymnázia bude komfortnější než každodenní pěší vycházky do jídelen jiných škol, jak zažívali naše děti, ale skalniček je mi líto. Jak jsem mluvila s vystavujícími alpinkáři, považují to za zradu a konec jejich mnohaleté snahy. Některé z jejich výpěstků rostou na naší skalce, odkaz trvá...

V rámci Slavností svobody jsme prošli výstavní panely s životopisy veteránů a dobový tábor s vojenskou technikou v Křižíkových sadech. Pokaždé mne na Slavnostech něco překvapí a zaujme, ale nepřekvapivě je tam vždy poměrně hodně lidu.

Tak jsme raději před davy unikli o kousek dál do pivovaru, kde překvapivě nebylo téměř živé duše. Mohli jsme si tak udělat tradiční posvatební rodičovské selfie (výročí mají mladí sice v únoru, ale dřív to nějak nevyšlo).