_01.06.2022

Na třetí den dovolené jsem vyhlásila pouze nenáročné aktivity :D Tak určitě mi to všichni věří, že? Proto jsme hned po zaparkování auta u mého oblíbeného pekařství Karel Rendl (Parkoviště T. G. Masaryka) vyrazili nejdříve po žluté a pak zelené turstické k tzv. Andělíčkovi. To je nepřehlédnutelná dominanta nad městem s vyhlídkou na město a okolí, včetně Svatoboru. Správně se místo jmenuje Římskokatolická kaple svatých Andělů Strážných v Sušici, někdy Kaple Anděla Strážce a lidově roztomile pak Andělíček na vrchu Stráž. Ovšem samotnou památku v barokním slohu lze obhlédnout pouze zvenčí, otevřená bývá jen sporadicky. Nicméně výhledy na město i dál v příznivém počasí skvělé, k dispozici lavičky, kde může poutník spočinout. Odtud jsme zamířili do centra po opravdu krásných schodech ústící do Alšovy/Mánesovy ulice. Z kopce se jde o hodně snáze a orientace je celkem snadná, prostě dolů k řece Otavě. Chvilku jsme poseděli na schodech přímo u řeky, pokochali se docela klidnou řekou a družnými kačenkami. Myslím, že návštěva kavárny Café L´amour byla už teď zasloužená. Už jsme tam před lety byli, prostředí krásné, káva výborná, jen je škoda, že nemají v nabídce i něco slaného (třeba tousty) a více lehčích zákusků. Snad ty dva moučníčky, které byly skvělé, vyběháme při dalších aktivitách.

Došli jsme na sušické náměstí a měli v plánu jít do muzea, ale protože zbýval nějaký čas do konce polední přestávky, který bychom museli v horku odchodit nebo odsedět asi na náměstí, vyrazili jsme na další cíl naší dnešní vycházky - vyhlídku na město z druhé strany, tzv. Faustinku. Je to menší vyhlídková věžička nad vodojemem staré vodárny. Dojít tam lze po modré turistické nebo obloukem po louce, my udělali kolečko z obou variant. Vyhlídkové místo by mohlo být parádní, ale je dost degradované sprejery a znečištěno odpadky. Škoda! Výhledy moc fajn a vidět vodojem z roku 1931 jistě stojí za to.

Poté jsme opět sešli zpět na náměstí a konečně se dostali do Muzea Šumavy Sušice. Už ho známe z předchozí návštěvy před několika lety. Je to takové retro v mnoha ohledech (předpokládám, že expozice a cedule u nich jsou ještě z dob totalitních nebo těsně poté dle provedení), ale to nic nemění na hodnotě uchování muzejních předmětů v krásných protorách historicky cenné budovy. Byli jsme v muzeu sami, měli spoustu času na prohlédnutí mnoha expozic. Za mne je nejzapamatovatelnější mechanický betlém a vše o výrobě v již neexistující firmě Solo. Určitě doporučuji!

Pak jsme se už prošli jen k autu a hlavně si koupili dobroty v pekařství...

Trasa této naší vycházky je k dispozici na mapy.cz.