_02.09.2021

Letos sbíráme do turistického deníčku hodně turistických cílů na Šumavě, jezera nevyjímaje. Tentokrát jsme si vybrali to Prášilské .

Parkovali jsme v centru obce Prášily. (Pozor, parkovací automat bere jen mince, celodenní parkování bylo 70 Kč.) Odtud jsme se vydali přímo k jezeru po červené turistické. (Začátek je obcí po chodníku, pak po krajnici silnice, odbočka na asfaltku a pak už spíše lesní cesty, někdy po kořenech kamenech a po dešti i vodou.) Výstup je podle mne náročnější, ale určitě za to stojí.

Jezero je krásné, patří asi k méně vyhledávaným cílům, nicméně s námi tam turisté byli. U jezera jsou lavičky s možností si odpočinout nebo posvačit. U jezera je poněkud skrytý v zeleni kamenný pomníček utonulého studenta skoro sto let starý. Mne zaujal u jezera poměrně zajímavě řešený odtok ve tvaru písmene Y.

Cestu zpět jsme zvolili po druhé trase, též červená turistická ústící na cyklotrasu. Před náročným stoupáním přímo k jezeru posledních několik metrů z této strany je přístřešek pro kola a kočárky. K jezeru totiž musí každý po svých, tedy kromě toho batolete, které tam donesl jeden statečný tatínek, a cesta je to krkolomná po kamenech. Cyklostezka je do rozcestí Liščí díry značená červenou turistickou zančkou. To rozcestí mi Michal zdůraznil, ať si to prohlédnu a zapamatuju, protože má v plánu mne příští sezonu hnát (ovšem s láskou) až na Poledník. Směrem k obci Prášily se pak na cyklostezce turistické značení mění na zelenou a od rozcestí Slunečná na žlutou (pořád pohodlná cesta určená hlavně cykloturistům. Uhnout se z ní ale dá až úplně na konci, protože téměř po celé délce je oboustranně varování o nevybuchlé munici.

Poobědvat jsme se rozhodli přímo v Prášilech v botanické zahradě. Je soukromá, malá, volně přístupná a moc se nám líbila. Takové příjemné odpočinkové místo se skalkou/arboretem. V ohradě prý bývají k vidění bizoni, ale my je neviděli.

Ještě jsme se prošli částečně po tzv. Vintířově stezce a viděli například zbytky kostela a nově budovaný hřbitov. V obci je hodně turistických ubytování (tipuji i retro), ale i moderních nebo modernizovaných atrakcí pro turisty (občerstvení, lanový park, vyjížďky na koních apod.). Já vítám záchranu každé historické budovy, takže mne potěšil zámeček přebudovávaný a už fungující k ubytování.

Vlastně se na výlet na Poledník těším i proto, že příště v Prášilech zase něco zajímavého objevím.