_31.08.2021

Poslední položka z tzv. Šumavského trojhradí splněna! Běžně se akce navštívit hrady Rabí, Kašperk a Velhartice vyhlašuje jeden víkend v červnu, ale my si to rozložili do tří měsíců a myslím, že je to lepší. Obejdeme se klidně bez doprovodného programu a místo regionálních specialit si radši vychutnáme klid a prohlídky beze spěchu.

......................................

Před časem jsme neplánovaně díky operativní změně trasy navigací projížděli obcí Velhartice, ale nezastavovali. Čím dál víc jsem tam chtěla a doufala, že v poslední den prázdnin a navíc všední tam moc návštěvníků nebude. Omyl! Když je venku nevlídno, lidé mění program z přírody na něco pod střechou. Parkovat lze nedaleko hradu nebo jako my u kostela v centru obce a na hrad dojít odtud. Vybrala jsem prohlídkový okruh Gotický hrad, protože můj muž hrady raději než zámky (i když hotel na zámku s názvem Hrádek si oblíbil). Druhou možností je zámecký okruh, začátky prohlídek se pravidelně mezi okruhy střídají. V obou případech lze navíc projít pečlivě upravená nádvoří a výstavu k třicetileté válce v budově bývalého pivovaru (kde je i restaurace). Na nádvořích je několik historizujících her, např. menší šachy, Lukasova hra (hlavolam) a Ruské kuželky, což láká ke hraní nejen děti. Já byla unešená květinovými a bylinkovými záhonky. Hrad-zámek je velmi koukatelný i fotogenický vlastně z jakékoli strany. Měli jsme času dost, prohlídka nám začínala za více jak půl hodiny a tak jsem prošli výstavu i bezprostřední okolí hradu. Občas jemně poprchávalo, ale pořád stačila jen kapuce na bundě.

V čas a místo začátku prohlídky mne překvapilo poměrně hodně návštěvníků, ale průvodce byl mladý se zvučným hlasem a zorganizovat si nás zvládl. Já z něj byla nadšená a jak jsem psala na FB: "Před několika lety, když jsme byli na hradě Velhartice, se průvodkyně se ptala, zda někdo zná od Nerudy Romanci o Karlu IV. Já začátek odrecitovala a naši potomci říkali, že už se mnou nikam chodit nebudou. No a co myslíte letos? Opět jsem výzvě neodolala, on byl pan průvodce fakt skvělý (sympatický mladý muž) a ještě jsem si za recitaci od něj vysloužila bonbónek! Jo a fakt umím jen první sloku, ale on to za mne pak dorecitoval celé. Tleskám mu i za báječný výklad na prohlídce!" Opravdu mne prohlídka bavila, je koncipována jako připodobnění k šachově hře, zajímavé. Přestože naše skupina byla velká, místa bylo dost, vlastně pod střechou, ale díky chybějícím částem zdí to pořád bylo na čerstvém vzduchu. Pan průvodce vyprávěl historii poutavě, používal i zajímavé asociace a sršel humorem. Naštěstí nikdo na jeho opakovaný dotaz ze strachu z výšek nepropadl panice. Ale když jsme přecházeli ikonický kamenný most napojený z obou stran k částem hradu dřevěnými mostky byly výhledy parádní, ale hodně tam foukalo. Necelá hodina utekla jako voda, byl konec prohlídky se zaslouženým potleskem pro průvodce.

Našli jsme na hradě i šikovné místo s lavičkou ukrytou částečně pod skálou, tak jsem si tam mohli dát i svačinu. Ještě jsme obešli hrad kolem dokola, jak jen hradby dovolují a pak jsme vyrazili těsně do podhradí, kde je instalován menší skanzen, který rozhodně stojí za zhlédnutí! Na cestě od hradu jsme si prohlédli "bramboromat", který je lákadlem bramborářské a šlechtitelské firmy VESA Velhartice.

Cestou zpět k autu jsem prošli parčíkem kolem obecního úřadu a obhlédli náměstí. Tam je k vidění kostel, opečovávané budovy městské památkové zóny, ale i stavby, které by zasložily opravu (třeba nápis KAMPELIČ_A). Jinak jsem odolala navštívit muzeum minerálů, zajít do restaurace nebo koloniálu. Víc by mne rozhodně lákala procházka k Werichově vile, ale počasí na to tentokrát nebylo. Určitě by přímo v obci či nedalekém okolí stál za vidění i židovský hřbitov, trochu strašidelný Hřbitovní kostel sv. Máří Magdalény a možná nedaleký pomalu, ale nadějně opravovaný, zámek Nemilkov. Tak možná někdy příště...