_04.03.2018

Sobota 24. února 2018
V sobotu dopoledne jsme se vydali nejen na procházku čtvrtí Shoreditch, ale i obhlédnout dva z místních trhů. (Ten květinový, ze kterého jsme viděli lidi nosit velké pugéty, jsme už nestihli.)
Už od našeho příjezdu jsem místem, kde Míša s Filipem žijí, docela očarovaná. Líbí se mi kontrast starých cihlových budov skladů či manufaktur a moderního umění street artu. Krámečky, kavárny, hospůdky, bary, galerie... a lidé všech barev kůže, kultur, prostě takový zvláštní staromoderní Babylon.
Míša říkala, že se na místní street art pořádají komentované prohlídky. Mně stačilo vidět různé originální malůvky i bez komentáře, abych před jejich autory pomyslně smekla.


Na trzích byly stánky s originální módou, klobouky, šperky, kabelkami, ale i drobnostmi do domácnosti či suvenýry. Myslela jsem, že kouzlu něčeho podobného jako je pražský Fashion Market odolám a jen se podívám. Jenže jsem objevila naprosto originální kabelku pokrytou trojúhelníčky měkké hmoty, která se díky podložce z textilu neobvykle láme. Pak jsem si všimla, že mají ze stejného materiálu i batůžek a bylo skoro jasno. Má nejvíc nejlepší dcera mi koupila oboje, já mám obrovitánskou radost a pořád se kochám.
V nedalekém krytém tržišti najdete skvělé občerstvení včetně stánku s prý nejlepšími "fišendčips" v Londýně a to Poppie´s Fish & Chips. Ve fotogalerii je fotka jejich (nestánkové) restaurace. Já na trhu raději ochutnala nějakou tureckou specialitu, plněnou opékanou placku. Dvě postarší dámy tam totiž hned u vchodu rozvalovaly a mazaly placky, které následné opékaly až do znědnutí puchýřků na povrchu a vypadalo to velmi lákavě. Ve správném výběru mne utvrdil i Filipův kolega Mišo, který už kousky placky ukusoval, když jsem se ke stánku vrátila.
Míša s Martinem si dali nějakou bagetu plněnou zeleninou a vepřovým masem, Filip naopak vydatnou asijskou polévku (pečené křidýlko patřící do polévky mu zabalili zvlášť).
Zastavili jsme se v prodejně různých užitečností a blbůstek Tiger. Ráda občas zaběhnu do té plzeňské v Olympii a vždycky si tam maličkost vyberu. Doufala jsem, že se nám tam podaří koupit něco na masku plcha. Kniha Alenka v říši divů byla zvolena pro tématický den u Míši ve škole a jí byla přidělena právě postava plcha. V Tiger překvapivě nic moc vhodného. O důvod víc dojít do obchodu s výtvarnými potřebami, kam mne Míša opakovaně lákala. Pro kreativní či malující osoby učiněný ráj! Cestou domů jsme ještě zašli do specializovaného obchodu s čajem T2 a nějaké čajové delikatesy ochutnali i koupili.


Předposlední den našeho výletu tedy byl takový odpočinkovější, trochu nakupovací a na závěr i kreativní a mlsající.
Vyrobila jsem Míše aspoň čelenku s oušky i čepičkou a bolerko podle obrázku plcha od Disneye.
Protože jsem si typicky britské jídlo nedala k obědu, objednala nám ho Míša k večeři z Poppie´s Fish & Chips s donáškou domů. Takovou obrporci hranolek a rybu megarozměrů nešlo sníst.


Neděle 25. února 2018
Dávno před naším příletem do Londýna Míša vymyslela, že nám zarezervuje místo na snídani v poněkud nóbl podniku Duck & Waffle. Už jen místo ve 40. patře na frekventované ulici s přímým výtahem, do kterého vás vpustí jen po kontrole rezervace, je dost atraktivní. Jídelníček s nabídkou od té nejklasičtější anglické snídaně, přes croisantové pečivo s třemi druhy marmeládiček až po několik druhů wafflí včetně té s kachním masem také není marný.
Filip volil pečivo, Míša echt klasiku a já s Martinem jsme si dali waffle s karamelizovanými jablky, skořicovou zmrzkou, oříškovým posypem a kvítky macešek asi jako bonus. Mňamka!!! Podnik je zjevně oblíbený od rodin s batolaty až po starší ročníky. Veškerý personál má dokonalé uniformy, jak obsluhující, tak kuchaři (a dokonce někteří z obsluhy mají sluchátka jako tajní agenti). Pak tam najednou proběhne se smetáčkem a lopatkou uklízečka a nahodile košťátkuje drobnosti po podlaze. Zajímavý kontrast. Předpokládám, že každý nový návštěvník stejně jako já řeší dilema, zda se rozhlížet z oken na Londýn či pozorovat dění v otevřené kuchyni. Rezervace pro každou snídani je pouze na hoďku, tak je to celkem fofr. Stejně jako jízda rychlovýtahem, kterou jsem dokonce cestou dolů natočila jako video ;-)
video?

Po vydatné snídani Filip vyrazil sportovat a my směr (čtenářům Harryho Pottera známé) Nádraží King's Cross. Kupodivu Nástupiště 9a3/4 ve skutečnosti není umístěno mezi nástupišti 9 a 10, ale na zdi krámku, který se jmenuje stejně neobvykle jako fantastické nástupiště. Uvnitř je ke koupi mnoho suvenýrů souvisejících s příběhem kluka s jizvou na čele a také Fantastických zvířat a kde je najít.
V obchůdku bylo celkem narváno a je úsměvné, že kouzlu kouzel podléhají jak děti, tak dospělí. Obsluhující prodavači byli jak vystřižení z filmů o HP a jedna slečna za pokladnou mne zaskočila odpovědí dokonalou češtinou. Několik drobností jsem koupila a heč, na výpisu u plateb kartou mám doklad, že jsem nakupovala v "Platform 9 3/4". Jen frontu na fotku s polovinou vozíku a plápolající šálou v barvách Nebelvíru jsem si nechala ujít, vypadalo to na velmi dlouhé čekání.


Pak jsme přešli jen přes ulici na sousední mezinárodní Nádraží St Pancras, odkud nedávno jeli mladí na výlet do Paříže. Obě nádraží mají společnou stanici metra, ale to mezinárodní je architekturou poněkud líbivější. Skoro bych řekla pohádkové jako škola kouzel v Bradavicích. Až dodatečně jsem se dočetla, že ta nejnačančanější část je pětihvězdičkový hotel.


Úplně náhodou jsme zjistili, že v nedaleké Britské knihovně British Library za několik dní končí tématická výstava k 20. výroční prvního vydání první knihy o Harrym. To se prostě musí!
Navštívit tuto knihovnu je interesantní zážitek. Cca 20 let stará budova je architektonicky velmi zajímavá. V samotné knihovně je jistě nejimpozantnější třípatrová prosklená věž - tzv. Královská knihovna s historickou knižní a mapovou sbírkou. Dále je tam filatelistická expozice, největší mapový atlas a také různé historické knihy a tisky, originály dokumentů či obrazy. Samostatnou místnůstku má třeba Magna Charta. Na chodbě před Turingovým institutem je vystavená ve vitríně Enigma.
Určitě by se tam dalo strávit ještě daleko více času, ale my chtěli stihnout hlavně interaktivní kouzelnickou exhibici.
Ta mne svou propracovaností a propojením s historickými skutečnostmi o čarodějnictví či druidech velmi příjemně překvapila. Bylo to několik místností: s obrazy ilustrátora nového vydání knih bohatě doplněných nádhernými obrázky. (Míša už zatím vydané díly vlastní a je to naprostá dokonalost. Úžasný příběh a ještě úžasnější ilustrace.), autorčiny náčrty textů, charakterů postav i její vlastní ilustrace navrhující vzhled titulních hrdinů. Kromě všudypřítomných citací z knih o HP zde bylo k vydění i mnoho informací o historii léčitelství a magie. Tomu musí uvěřit i dospělý a nejen dětský fanoušek příběhu o Harry Potterrovi!
Bohužel v expozicích knihovny i na této výstavě bylo zakáno fotit, tak mi jen musíte věřit, že to opravdu stálo za to!


Pak už jsme vyrazili zpět do Shoreditch, protože v podvečer nás čekal odlet domů. Míša nám půjčila jeden menší palubní kufřík, pomohla zabalit, připravila pro nás svačinku a ještě nás vyprovodila k vlaku na letiště. To bylo ten den už třetí londýnské nádraží, tentokrát Nádraží Liverpool Street. Jak jsem byla z celého výletu a Londýna nadšená, tak mne poněkud zklamalo, že vzdalováním se od centra byl podél kolejí dost nepořádek. Vypadá to, že britové (a nejen ti) vše nepotřebné klidně odhodí jen za svůj plot ke kolejím a víc neřeší.
To byla v podstatě jediná vada na kráse celé akce "vesničanka v Londýně". Zpáteční let se společností Easy Jet byl až na nepořádek na podlaze letadla, nezdůvodněné zdržení s boardingem a děsivých zvuků při pohybu letadla po ploše před vzletem relativně v pohodě. Po mírně zpožděném přistání nás na Ruzyni vyzvedl Michal a asi za hodinku už jsme byli doma.
Přivítalo nás mínus 14 °C. Nevím, nač jsem si při teplotách lehce nad nulou v Londýně stěžovala. Ale ten ostrý vítr a vlhký vzduch to pocitově vážně snižoval ;-)

Tímto srdečně děkuji Míše, že mne přesvědčila a pomohla mi s nákupem letenek. Společně s Filipem se o nás vzorně postarali a dopřáli nám nádherný výlet, na který nezapomenu.

A musím poděkovat i Martinovi. Když jsme doma, tak si žije tak trochu svým životem. Teď jsme ovšem byli skoro pořád spolu. Mohu být pyšná, že se naučil tak dobře anglicky a skvěle se domluví. Hodně toho o Londýně ví a ostatní potřebné bleskurychle dohledal. Měl se mnou velkou trpělivost a byl mi tím nejlepším průvodcem.

Také jsem vděčná Michalovi, přestože s námi nechtěl letět, tak nás v cestě podpořil. Přivezl si nás domů z letiště i v pokročilou noční dobu a pomohl mi na tomto místě uchovat vzpomínky z báječného výletu.

Rodino, moc vám všem děkuju a mám vás ráda <3

Efča

Co jsme zažili na výletu v dalších dnech najdete zde:
Londýn - 1. a 2. den
Londýn - 3. den
Londýn - 4. den




Odkaz na galerii fotografií z 5. a 6. dne