_19.07.2016

Cestou z příjemné dovolené jsme se stavěli nakoupit, abychom doplnili zásoby jídla v lednici, které jsme samozřejmě před dovolenou (i když krátkou) prozíravě redukovali. Takže po běžném nákupu v Lidlu i s nějakými bonusovými vychytávkami jsem vyklízela z chladící tašky věci do lednice, mezitím co můj drahý zaléval naši zahrádku a stěhoval z auta ostatní zavazadla. Budiž mi ku cti, že jsem dodržela jeho požadavek a opravdu se se všemi nezbytnostmi vešla do jednoho středního kufru (na 4 dny a 3 noci wellness pobytu v lázních samozřejmě potřebuji „nutně“ 5 párů botiček, troje středně společenské šatičky, několik sad vlastnoručně vyrobených šperků a o něco méně sad toho nejreprezentativnějšího spodního prádla, když se budu někde svlékat, že?!) I tak mu chvilku trvalo, než došel opravdu dovnitř do domečku. To už jsem dumala nad tím, proč potraviny v lednici nemají až tak chladnou teplotu jako obvykle… proč lamely laminátové podlahy mají zvednuté okraje a proč proboha sokl od kuchyňské linky je nacucaný vodou?!? No, ano, mrazák byl nemrazící!!! Tak jsem jako správná žena delegovala technický problém na svého muže. Ten zalehl na vlhkou podlahu, porozebral části nábytku, aby se dostal k zásuvce za kuchyňskou linkou, chvíli pátral… a nakonec po několika pokusech zjistil, že závadu nezpůsobila ani lednice, ani sporák (jak jsem původně předpokládala já), ale vypadlý jistič. Trochu kuriózní ovšem bylo zjištění, že vyskakoval pořád i po opakovaném nahození…

Mám šikovného a chytrého muže, hned totiž rozklíčil, čím by to mohlo být. Čerpadlo! Výborně, má to jediný kosmetický problém… Máme vrt na vodu, hluboký asi 30 metrů a někde blízko u dna si jen tak na horolezeckém laně visí rozbité čerpadlo, z něj vede tlustá stejně dlouhá hadice s jediným přívodem vody do našeho domu.

Vidina, jak si všechno prádlo po příjezdu vyperu, či udělám naprosto běžné věci jako spláchnutí WC či umytí rukou, byla v nedohlednu. Celé to trochu komplikuje i fakt, že vrt ústí do vybetonované místnůstky, kam se muž běžných rozměrů skládá celkem obtížně. Nejenže musí seskakovat do podzemí po úhlopříčce horního otvoru, protože by se jinak nevešel rameny, ale i to, že uvnitř místnosti hluboké cca metr dvacet je vodárnička, trubka od vrtu a hadice od čerpadla, přívod elektřiny, tlakový spínač… a bonusem je úžasně železitá voda v barvě… o tom později. Takže se převlékl, zanořil do naší vodárenské kobky, obhlédl situaci a zjistil, že čerpadlo musí ven.

Další super! Doma jen on a já, křehká žena vhodná pouze na „dobré“ rady či na reprezentaci (když nemůžu nic zvedat). Naštěstí máme skvělé sousedy/přátele a naštěstí byli doma! Díky jejich pomoci se podařilo téměř 9kg čerpadlo vytáhnout (kolik na váze přidala tlustá gumová hadice a kvalitní elektrický kabel netuším. )Já řešila, kam na našem svahovištním pozemku umístit tu skoro 30 m hadici. Sice jsem jen navigovala, ale i já byla dokonale oranžová jak všichni tři svalnatí muži od železitých usazenin v naší vodě. Krásně jsme tím orámovali opěrnou zeď a ještě schodiště, trávníček…

Vygooglila jsem mobil na opraváře čerpadel v sousední obci, který nám ho už před lety opravoval. Je to až neuvěřitelné, že i ve státní svátek v podvečer to pán zvedl a slíbil, že druhý den ráno se na to podívá. Další pozitivum bylo, že čerpadlo opravil během několika hodin a tak už zbývalo ho jen u opraváře vyzvednout a spustit zpět dolů do vrtu. Protože můj manžel je na všechny takové věci poctivec, vyzkoušel, zda čerpadlo funguje v sudu s dešťovkou (možná nadlouho naším jediným zdrojem životodárné tekutiny) a navíc si vyvedl elektrický spoj ven z vodárenské místnůstky. Díky stejným skvělým mužům jsme tedy mohli čerpadlo pustit zase dolů do díry o průměru cca 20 cm. Kdybych to celé nezdržovala pomalým svorkováním plastovými pásky elektrického kabelku k hadici, mohli jsme být dříve hotovi a možná méně oranžoví :-). Čerpadlo dole, já v čestné funkci, nahoď jističe… a hurá teče… ale… nějak málo, počkej, čím dál míň. Čert vem barvu tekutiny, ale kdyby chtěla téct… Několik pokusů v domě, vyjmutí všech sítek v kohoutcích… teče, ale čůrkem. Dohuštění vaku ve vodárně, upravení tlaků na tlakovém spínači. Ach jo, dost zoufalství, co s tím? Nakonec dlouhý telefonický hovor s přátelským instalatérem. Věřili byste, že obrácená fáze čerpadlo roztočí, jen nejede potřebným výkonem? Já to tedy netušila! Stejně jako nač asi slouží motorový spínač/jistič v krabičce IP55.

Závěr? Dva dny nervů, ale dobří lidé pomůžou a stále jsou!!! Nevěřte, že sítka na kohoutku opakovaně propláchnete a nebudou ucpané (snižovalo to tak odběr vody, že se nerozbíhal kotel na ohřev vody a to by byla výměna za opravdu hodně peněz – dost mě to vyděsilo). Bez vody se žít opravdu nedá, i když máte dešťovku v sudu a pitnou vodu v lahvích.

Poučení? I na sebekratší dovolenou odpojujte rizikové přístroje od zdroje energie, važte si svých přátel, mějte mobil s daty po ruce, žijte v dosahu hobby marketů otevřených i ve dnech svátků a naučte se potřebnou terminologii v kutilství (nebudete podávat úplně jiné nářadí svému šikovnému kutilovi!)

Děkuji všem zúčastněným, za to, že se mohu mýt…



Dovětek: Umím zázraky...

Po několika dnech nás docela brzo ráno probudil neobvyklý zvuk. K čemu ho přirovnat?Nejvíce si to dovedou představit obyvatelé paneláků, když někdo na jejich stoupačce pustí vodu pákovou baterií. Takový divný hučivý... taky mi to připomínalo takovou tu horkovzdušnou pistoli na odstraňování starých nátěrů. Manžel tedy otevřel víko od vodárenské místnosti... tam nic, tedy vše se jevilo, jak má být.. Co filtr na odželeznění? Taky vše vyndal, zkontroloval... opět nic. Podal mi instrukce, co mám ohlídat, jak pustit regeneraci a musel odjet do práce. Zvuk se opakoval čím dál častěji... už jsem si říkala, co já zoufalá budu dělat. Běhala jsem mezi vodárničkou, filtrem, zkoušela opakovaně upustit vodu a vypozorovat, odkud zvuk přichází... zdálo se, že shora. Takže otevřu obě okna za dům a zase pouštím vodu a natahuji uši... dokonce pečlivě naslouchám splachovacímu systému Geberit, zda mi nesděluje důvěrně, že se porouchal. Furt nic. Jakmile odcházím odkudkoliv, zákeřně se zvuk objeví a hned ztichne... nebudu Vás déle napínat. Jsem multifunkční šikula typu Brouk Pytlík! Závadu jsem identifikovala a poměrně rychle odstranila. Vyndala jsem totiž ze šuplíku starý mobil, který měl být nefunkční a navíc měl původně vypnuté všechny vibrace i zvuky. Jenže mu docházela baterka, tak se čím dál častěji hlásil o zdroj energie. Kombinace šuplík, komoda, krabice postavená mezi komodou a radiátorem...

Už tuším, jak filmaři vyrábí zlověstné katastrofu evokující zvuky.

Volám manželovi (z funkčního na funkční mobil) : Máš mě rád a nezabiješ mě? Já to opravila!!! Po mém krátkém vysvětlení a jeho zrychleném dýchání (nevím, zda mě chtěl zabít nebo obejmout)... Odpověděl: To si děláš 'píp, píp...'

Tímto svatosvatě vám všem i jemu slibuji: Miláčku promiň, já ten mobil příště vypnu pořádně!