Den 36
30.07.2013
Zdravím věrné čtenáře,
dnešní výlet byl boží! Vůbec jsem nebloudila a celý den bylo vážně teplo - v tričku s krátkým rukávem jsem se pekla. Věřili byste, že se to na Aljašce může stát? :D
Červená pěšky: z domova (A) do Starbucks, pak na sever, po stezce podél říčky a železnice, pak do Russian Jack Springs Parku, nákup v Carrs (W).
Fialová: autobusem od Carrs domů do Downtownu.
A teď detaily:
Chvilku po jedenácté jsem si dávala Latté, Bagel a Cream Cheese ve Starbucks a vyrazila jsem směrem k začátku Ship Creek Trail. Stezka začíná u Ulu Factory, tak jsem se jukla dovnitř.
Je to malá budova - vlastně obchod se suvenýry, většina zboží je na chlup stejná jako to, co prodáváme v PB, ceny jsou taky stejné. Z obchůdku je skrz sklo vidět na dělníky vyrábějící nože. Bylo mi jich trochu líto, pořád pracují pod drobnohledem turistů... Před továrnou jezdí zdarma takový vláček nahoru do centra Downtownu, jezdí protisměru mého dnešního plánu, vyzkouším ho jindy. :)
Dala jsem se po stezce při potoku, sluníčko pražilo, viděla jsem ve vodě pár lososů, nějaké vodní ptactvo a všude rostou vrbovky. Uteklo to vážně rychle, necelé tři míle dlouhá idylka byla za mnou natotata, potkala jsem jednoho cyklistu, jinak nikoho. (Bohužel ani žádného dalšího velkého savce. :( )
Pokračovala jsem od Ship Creek Trail obytnou čtvrtí Mountain View (ano, Filip bydlí v Mountain View - jen jiný stát :D ).
...nezvěstická kukuřice made by moje maminka v anchorageském Mountain View
Jsou to nízké domky, před každým je americká vlajka, basketbalový koš, velké auto, občas z nějaké garáže vykukuje nablýskaný Harley a nad vstupními dveřmi některých obydlí je paroží nebo ryba. V celé čtvrti celkem mrtvo, překvapilo mě několik desítek černých dětí před komunitním centrem a o pár bloků dál nejméně stovka dětí v Parku komunitního centra. Park je vážně luxusní, spousta prolézaček, víceúčelových hřišť a vážně vážně hodně lidí! Byl tam náklaďák s letákem, že rozdávají dětem a mládeži do osmnácti zdarma výživnou stravu - to mě vážně překvapilo...papírové sáčky, obsah neznám. A na parkovišti u hřišť žluté školní autobusy. :D
Došla jsem až k Russian Jack Springs Parku a konečně se schovala před horkem pořádně mezi stromy. Je to divoký les s asfaltovým chodníčkem pro šílence jako jsem já. Na dosah z cesty rostou různé červené bobule - nejspíš některé dříve uvedené divnoberries, jíst jsem je nezkoušela. :D
Došla jsem na vyhlídku, ale strašně dlouho nikdo nešel, takže jsem se musela vyfotit samospouští. :D
...pohled na pohoří Chugach
Když jsem čekala na křižovatce Boniface a Debarr, supermarket Carrs už nadohled, vybil se mi foťák. Tentokrát to vyšlo tip ťop. Když jsem se v Carrs na toaletách uviděla v zrcadle, musela jsem se smát. Na tričku logo matfyzu nad jedním ňadrem, nad druhým totožně velký flek od ranní kávy. A na čele rudá šmouha od pokusu sundat si mikinu bez sundání slunečních brýlí. Už chápu, proč jsem nepotkala ani losa, bobra nebo medvěda. Jestli mě někdo z nich viděl, zařval a utekl. :D
Koupila jsem si studené Latté, ve Starbucks je totiž akce, že pokud si koupíte něco před druhou, máte tentýž den po druhé studený střední nápoj jen za dva dolary. Dnes jsem to využila sama, jinak s účtenkami děsně kšeftujeme s holkama na krámu. :D
Položky z nákupního seznamu jsem našla vcelku rychle, bohužel nákup byl za padesát dolarů už bez piva, takže jsem ochutnání další značky aljašského zlatavého moku odložila na příště.
Tentokrát se mi nepodařilo ideálně trefit autobus, čekala jsem třičtvrtě hodiny, ale měla jsem nové letáky o Anchorage ke čtení - ještě mě tu čeká mraky atrakcí!
Doma jsem byla po sedmé. Ochutnala jsem hned hořčici z honosné lahve s nápisem hnědá francouzská. Chutná skoro jako naše nejlevnější kremžská v plastovém kalíšku. :D Ještě kdyby se tu chtěli naučit dělat rozumný chleba.
Mám v nohách sedm mil, jdu si už lehnout. ;) Moc jsem si to užila!
A plán na zítra je stejný jako na minulou středu, kdy jsem byla zavolána do práce:
Mějte se krásně,
zdraví výletník.
