Den 8
02.07.2013
Ahojte,
tak zaprvé, mise splněna! Mám foto s alespoň některými lidmi z obchodu. :)
Zleva: Kejdý (nevím, jak se to píše) - Aljašťanka, Ginka = 'G' - Bulharka, Mathew - Aljašťan, a UFON, za kterého jsem tu považována, neboť:
Ba ne, jsou na mě hodní, jen si ze mě trochu dělají legraci... ;) Mathew se speciálně vyžívá v dělání vtipů, na které prostě nejsem jazykově vybavená. Ale na druhou stranu mě dneska asi dvě hodiny učil naskladňovat a měl s mým ztrácením ve sklepě a neustálým "WHAT?" vážně svatou trpělivost!
Mimochodem, Ančo, Mathew loni dodělal High School, pak šel na nějakou vysokou, kde nevydržel ani semestr, pak dělal pár měsíců nějaké dobrovolnictví a teď se uvidí. Žere medvídka Pú, má tetování na zádech (co nevím, tak dobře se neznáme) a je od narození čistokrevný Anchoragešťan. ;)...Konec seznamkové sekce. :D
Dnešek jsem zahájila časným ranním telefonátem s Filipem - řešil, co dělat s kafem, které si vzal v práci omylem... To já bych věděla, co s kafem... :D
Pak jsem stála před zajímavým problémem, rozhodly jsme se totiž s Mary, že prostě sníme to jídlo po Tanye. Přece to nevyhodíme a ona se nám neozývá. Takže jsem byla v naší pokojové kuchyňce s hladem, plechovkou fazolí, lžící a pánví. Jediné, co mi chybělo ke štěstí, byl otvírák. Čapla jsem tedy plechovku a kreditku, v recepci hostelu jsem zaplatila další týden (mám domov až do devátého, heč!) a pak se nenápadně zeptala, jestli ve společné kuchyni není něco, čím by šlo otevřít plechovku. (Těšila jsem se na své první jídlo nějak tou dobou, kdy Filip měl za sebou asi tři snídaně a svačinu :D ). Recepční Bulharka mi tvrdila, že určitě v kuchyňce něco najdu, ale opak byl pravdou. Nakonec mi půjčila kartu od většího sídla hostelu (my jsme pouze Annex Building), kde se mi podařilo v kuchyni otevřít plechovku a s tou jsem se vracela na pokoj. Hodila jsem fazole na pánev, nijak nechutnaly, tak jsem do nich přisypala nějaké Maryino koření... zacházela jsem s ním velice opatrně, přesto to pálilo až dost. :D
No a pak jsem vyrazila do práce. Začíná to být trochu nuda, člověk je celý den na nohou, běhá tam a zpátky, elektrizuje si vlasy o na sebe nalepené stojany ve skladu, skládá trička a říká lidem, aby se zeptali někoho jiného ve žlutém tričku, neboť jazykové problémy přetrvávají.
Monotónní den zachraňovala Kejdý, kterou jsem potkala prvně a která je děsně jupíkovatý a povídací domorodý Aljašťan. Navíc vloni byla pár dní na výletě v Praze. Bulharky ji učily azbuku, já ji učila psát háčky i čárky a bylo o zábavu postaráno. No a pak tedy Mathew a jeho žerty nás taky udržují při vědomí. Mimochodem takhle vypadá Aljašťan, co dostane hlad... objedná si do práce čtvery hranolky s odpovídajícím množstvím kečupu. :D
K hranolkám měl věci, které vypadaly jako rybí prsty. Viděla jsem je ochutnávat Miru, o které vím, že je vegetariánka. Tak jsem se trochu vyptávala a ukázalo se, že je to ze sýra a vážně dobré! Jinak řečeno jsme sváču s holkama Mathewovi snědly. :D
Konečně jsem si dnes o své přestávce udělala jmenovku na skříňku...
Mathew měl na toho Púa nějaké egoistické připomínky, ale já měla sbalené ty samolepky už z Prahy, takže 'Shut up, Mathew!'
Pak ještě pár hodin skládání a domů z práce jsem přišla chvilku před půlnocí. Budu mít asi stabilně dva dny v týdnu volno a jinak od půl třetí do jedenácti večer. Alespoň si můžu doma uvařit oběd. :)
P.S. Viděli jste Filipův nový příspěvek?
http://atrey.karlin.mff.cuni.cz/~filip/fb2013/prvni_dny.php
Ten se ale má, co... :)
P.S.2 Pište komentáře, za dosavadní, děkuji, moc mě těší. :)
Mějte se také krásně jako my, užívejte léto!
Již druhotýdenní Aljašťanka
