Den 26

20.07.2013

Ahojte,
dnes jsem místo obvyklé pracovní doby 2:30 - 11 byla v PB od 11:30 do 8. Hned během první hodiny jsem kasírovala zákazníky, kteří mimo jiné měli dvě mikiny, o kterých mi přesvědčeně tvrdili, že nejsou za 19.99$, ale že jsou s padesátiprocentní slevou. Mnoho mikin s takovou slevou máme, nebyla jsem si jistá, odběhla jsem, koukla jedním okem na stojan a viděla jsem tam opravdu cedulky 50% off. Chvíli potom, co zaplatili 51.93$ a odešli, jsem šla kolem toho stojanu a došlo mi, že se slevou jsou jen některé konkrétní barvy od stejného typu mikin a ty co jsem jim naúčtovala měly být za plnou cenu.

Hlasitě jsem zanadávala a kousek ode mě byl Tristan. Došla jsem to zkonzultovat s Ginkou, tu totiž z téhle polední směny znám nejvíce. Řekla, že to nemám nikomu říkat a bude to v pohodě. Jenže už to věděla ona a nejsíš i Tristan...(Mimochodem by mě zajímalo, jak vznikají ona včera zmíněná hodnocení zaměstnanců - Michelle nás rozhodně nemá čas sledovat). Tak jsem napsala do obálky s penězi, kterou dáváme do trezoru pro Michelle, vzkaz s popisem situace. Řekla jsem si, že když přiznám chybu rovnou, v nejhorším případě mi tu dvacku strhne z výplaty. Ale kdybych to neřekla a časem se provalilo, že jsem věděla o chybějících penězích, mohla bych z toho mít problémy a platnost mého víza je vázána na udržení tohoto zaměstnání, takže o potíže rozhodně nestojím. Jak mi pak Bobo vysvětlila, tohle se stává všem - kvůli přílišnému množství zboží, ve vrstvách přelepovaných cenovkách, žádných cenovkách a tak, jen to nikdo Michelle nehlásí. Tak uvidíme, jak s tím (potažmo se mnou) naloží.

Celý den jsem z toho byla pěkně nervózní, ale naštěstí už žádné potíže nebyly. Manažerka se ke vzkazu dostane nejdříve zítra ráno.

Přišla jsem domů úplně vyřízená, jdu spát. S chmurnými myšlenkami, na kartičcce do Starbucks už mám jen 6.85$.

Mějte se, držte mi palce. ;)