_24.06.2013

Ahoj všichni, Stručně: Jsem ve Frankfurtu - všechno v pohodě.


A teď detaily:

...poslední předodletové foto s Filípkem



Aljaška byla akční hned od první minuty. Nějak jsem s Fildou neodhadli, jak moc nás cestou na noční tramvaj zpozdí můj 15,5 kg těžký kufr. Což mělo za následek, že jsme nakonec volali taxík.



Každopádně má opatrnost byla přílišná - odlet do Frankfurtu byl v šest a já byla na letišti už před třetí. Téměř nikde nikdo, všechny odbavovací přepážky mrtvé, v informační kukani prázdno. Na tabuli odletů bylo spoustu různých letů bez jakékoli informace o odbavení. První let, který měl ve svém řádku nějakou doplňující informaci, byl můj do Frankfurtu - stálo tam Kiosek. Nechala jsem si zafóliovat kufr a na úplně jiné tabuli jsem odhalila, že Kiosek znamená selfcheck-in. Postavila jsem se tedy k nejbližšímu selfcheck automatu, naťukala na dotykovém displeji své jméno a hurá - objevily se detaily mého letu. Naskenovala jsem pas, vízum, vyplnila svoji Anchorageskou adresu a automat vypsal TISKNU PALUBNÍ LETENKU. Asi jsem ale zajásala příliš předčasně, protože o deset minut později stále tvrdil, že tiskne palubní letenku. U vedlejšího stroje mezitím stihla nějaká paní vše nacvakat a s palubní letenkou odcházela vstříc létu. Poodešla jsem od zaseklého stroje k nejbližšímu informačnímu telefonu a zavolala nonstop linku. Po několika slokách podivné monotónní písničky jsem se dozvěděla, že se mám na stroj vyprdnout, že se ve čtyři objeví na tabuli číslo přepážky, kde se odbavím standardně. Poukazuji na fakt, že kdybych věděla, že můžu prostě počkat a mluvit s nějakým nerobotem, rozhodně bych se do nějakých selfakcí nepouštěla. ;)





Ve čtyři už bylo letiště o dost plnější, já naklusala před tabuli a doufala v nějaké číslo. To mě oslovila nějaká slečna, jestli nevím, co je ten Kiosek. Svěřila jsem se jí se svou zkušeností a ona se rozhodla, že počká, až ji vypíšou přepážku. Její cílová destinace je Taiwan. Daly jsme se trochu do řeči a ukázalo se, že je Andrea taky matička! Studuje aplikovanou matematiku v Ostravě. Po chvíli se u mého letu objevilo číslo přepážky. Naběhla jsem tam mezi prvními, vysvětlila situaci, pán za přepážkou viděl v systému nějaký error při pokusu o selfcheck-in, tak to se mnou prošel a získala jsem úspěšně všechny tři palubní letenky.

Šly jsem s Andreou na kafe, vyprávěla mi, že byla loni od Isic na stáži v Indii a že se tam dvakrát otrávila jídlem. Přesto ji akce natolik uchvátila, že jede letos zase do Asie. :o

Když vyvěsili její číslo, bylo něco před pátou, v půl šesté se mi otevíral gate. Chtěly jsme jít ještě chvíli spolu, ale jí vyhnali od fronty k přepážce, ať si udělá selfseck-in… (Tenhle systém fakt nechápu.) Takže jsem šla sama. Vyhrnula jsem před rámem do hranatého kbelíku všechny čtyři své elektronické přístroje (foťák, notebook, ipod, mobil) a k nim čtyři kabely a tři konverze na americkou zásuvku. Museli mi dát na bundu a pásek druhý kbelík. :D Ale nepípala jsem. Proběhla jsem chodbu podle čísel a za chvíli jsem procházela gatem C11 a rourou do letadla.



Myslela jsem, že je fuk, kde člověk v letadle sedí, ale měla jsem ultraskvělé místo - u okénka nad křídlem. Celou cestu jsem pozorovala popojíždějící kusy křídla, které byly od jeho nepohyblivé části odděleny tlustou čárou a nápisem DO NOT WALK OUTSIDE THIS AREA… to se mi podařilo dodržet.

Moji spolusedící byli dost nudní - tvářili se, že spí téměř celou tu hodinu letu. Můj bezprostřední soused se na chvíli probral, vyndal notebook a tak jsem viděla jak vypadá excel v čínštině. Divně, kdybyste to chtěli vědět.

V letadle roznášeli sladké croissanty - moje odpověď letušce byla: NEIN, DANKE. A když roznášeli pití, pěkně jsem si rozmyslela zdvořilou německou větu. Nakonec ze mě vypadlo jen: WASSER. (Chudák paní učitelka Hornová - tolik let se snažila.)

V 7.05 frankfurtského času jsem už vystupovala z letadla na A38. Za celou dobu mě ani trochu nebolely uši. Žvýkačku jsem si zapomněla vyndat z batohu, který jsem dala do boxu nad hlavu.

Frankfurtské letiště jsem viděla vysloveně od A do Z, odlétám v 9:50 ze Z15 a už čekám před gatem.