Londýn 2019


Den první, čtvrtek 13.6. 2019 – přílet, Tower

30.06.2019

Vím, že Michal není příznivcem delšího cestování, navíc s nutností použít letadlo a cizí jazyk, ale naštěstí se nenechal moc přemlouvat a dovolil mi koupit letenky. Před odjezdem lehce remcal („proč dávají rozměry palubního zavazadla tak nesmyslné“), ale nakonec jsme vše zvládli a tenhle výlet za hranice všedních dní jsme si parádně užili. Původním záměrem tohoto výletu kromě návštěvy milované dcery bylo též okouknout, jak se změnily památky za těch 22 let, kdy jsme byli s Michalem na autobusovém zájezdu s názvem Perly jižní Anglie a jehož částí byl půlden v Londýně.



Den první, čtvrtek 13.6. 2019 – přílet, Tower
Letěli jsme s Ryanairem na letiště Stansted Airport a pak vlakem přímo do centra na Liverpool Street Station. Odtud je to k Míše čtvrthoďku pěšky. Cesta proběhla celkem bez problémů, jen jsme byli s manželem poněkud grogy, protože z domova jsme vyjížděli v půl třetí ráno a předtím spali necelé 4 hodiny. Příště budeme chytřejší… Míša nás ubytovala, nechala trochu dospat, pak vzala na pozdní snídaňooběd do oblíbené motorkářské restaurace. Patřičně posilnění jsme vyrazili na metro. Dobili jsme si kredit na kartách Oyster, vrhli se do víru linek metra směr nejznámější památky Londýna.




Rozhodli jsme zkouknout i zevnitř Palác a pevnost Jejího Veličenstva, Tower of London . Především expozici brnění (pro panovníky, šlechtu, dokonce i pro koně a královského šaška) a nějaké zbraně ve střední tzv. Bílé věži. Pak jsme navštívili expozici královských klenotů (včetně obřadní lžičky, slánky a jiných zajímavostí), kde hlavní část výstavy se absolvuje na po jezdícím pásu. Nadchly nás perfektně řemeslně vyrobené přepravní schránky na jednotlivé klenoty. Procházkou po hradbách a dalších věžích jsme náhodou našli i expozici klenotů, které byly vyřazeny a jsou z nich vyjmuté drahokamy. Takové odstrojené drahé kovy. Celkový dojem? Dozvěděli jsme se něco z historie, o panovnících, naopak i o vězních, obléhání… viděli a slyšeli jsme i pověstné havrany, ale na dokonalé prozkoumání celého komplexu budov by bylo potřeba daleko více času a sil.





Posvačili jsme nedaleko Toweru v kavárně Paul, odkud se Míša vyběhla podívat na zdvižení mostu Tower Bridge, když kolem nás po Temži proplouvala výletní plachetnice, jak upozornil Michal. Poštěstilo se jí to poprvé, tak měla velkou radost. Pak už jsme zamířili metrem domů.


(Aplikace tvrdí cca 11 km v nohách.)