Modelovací hmota a já v televizi aneb příběh JAKOBY

10.10.2017

Pořád mi to zní neuvěřitelně, ale opravdu jsem byla v televizi a to dokonce v živém vysílání!!! Přestože jsem preventivně tuto akci tajila v naivní víře, že pokud se naprosto znemožním, nebude se o tom vědět. Doufala jsem, že mnoho lidí z okruhu mých známých pořad SAMA DOMA nemá šanci sledovat, když se vysílá ve všední den po poledni. No, neutajilo se :-)

Jedním z důvodů, proč došlo na tento článek, bylo si zapsat své pocity z celé akce a veřejnosti osvětlit, jak se běžný smrtelník (jako já), může objevit v ČT. Začátkem srpna jsem dostala nabídku, "která se neodmítá". Totiž vystupovat v televizi a zúčastnit se rozhovoru v online magazínu o modelíně Play-Doh. Obojí JAKOBY odborník. Mám tuhle modelovací hmotu ráda, kupovala jsem jí dávno už mým dětem (než jsem se shodou okolností dostala ke spolupráci se společností Hasbro). Odpovědět na otázky zaslané mailem pro online magazín bylo pro mne nesrovnatelně snazší, než živé televizní vysílání. Původně plánovaný termín účasti v pořadu se odsouval a přestože byl dopředu k dispozici scénář, nakonec bylo vše poněkud jinak.

Z důvodů možných komplikací v dopravě jsem vyjela do Prahy o den dříve. Následující ráno u mne vládla uvolněná (dovolenková) nálada, nevadilo mi ani nepříjemné počasí, vyjela jsem na Kavčí hory včas a se vše jevilo OK. Docela jsem se divila, jak se cestuje do veřejnoprávního média. V autobuse od metra jsem poznala nějakého sportovního komentátora, slečnu, která byla pak účastnicí téhož pořadu, a ještě další známé (ale mnou nepřiřazené) a neznámé tváře. Rozhodně jediná jsem v tu chvíli cestovala do ČT s kufrem. (S hlasitými kolečky budím pozornost nejen u nás v obci, ale vejde se mi tam hodně věcí - včetně modelíny i náhradního outfitu - a netrpí tolik moje záda.)



Hlavní vchod České televize jsem trefila dobře. Čekala jsem tam na smluvený kontakt. Petra z FUSE, která s Hasbro pro ČT akci připravovala, mne uvítala velmi mile. Stejně tak i Eliška z Hasbro a kupodivu i všichni z živého vysílání. Vřelé stisky rukou při představování, milé úsměvy a přímé pohledy do očí... prostě vše, co nejistý člověk jako já, potřebuje k uklidnění. Bohužel jsem poněkud zklamala paní režisérku, byla tuze zvědavá, jak se žije s příjmením "Hubatá". Opověď, že tam mají chybu a od provdání hubatost usilovně trénuji, se snad povedla.
Nervozita u mne stoupala před setkáním s druhou účastnicí tématu, paní PhDr. Jitkou Fořtíkovou, Ph.D. Ta je na rozdíl ode mne opravdovou odbornicí na dětskou psychiku, vzdělávání i nadání dětí. Navíc působí přátelsky, srdečně a moc mile. Jak se později ukázalo je také schopná úspěšně vystoupit před kamerou s grácií i úsměvem a kvalifikovaně odpovídat na otázky na chatu. Nebýt její pomoci i podpory, byl by můj výkon daleko horší.

Záhy se ukázalo, že ani mé rozmyšlené odpovědi na otázky ze scénáře, nejsou zárukou úspěchu. Na místě je to dost o kreativitě, ačkoli se ještě před vysíláním dělá jakási generálka. Škoda, že ta uvolněná atmosféra se mi nepodařila přenést i do živého vstupu. Buď jsem špatně poslouchala, nebo mne přepadla konečně tréma. Ale raději bych se vymluvila, že paní moderátorka položila otázku trochu jinak, a já musela improvizovat. Vzhledem k tomu, že jsem na chatu dostala okamžitě od jedné paní zpětnou vazbu, tj. upozornění na svou opakovanou chybu - nadměrné používání slova "jakoby", tak jsem se cítila po natáčení lehce nemožná. Proto odvaha se sama na sebe podívat se u mne dostavila až třetí den po živém vysílání.

Ano, kvalitní rétorik evidentně nejsem, dělám chyby, nemluvím spisovně, drmolím, skáču do řečí ostatním a slovem JAKOBY či JAKO si asi nastavuji čas, který mám na utřídění myšlenek. Snad je pochopitelné, že má nezkušenost s živým vysíláním, stres a nervozita dělají své. Moc doufám, že tím vším to je aspoň trochu omluvitelné. Totiž držet neustále v hlavě, co vše nesmíte říct (např. název produktu, výrobce, konkrétní vlastnosti produktu, protože téma má být obšírnější) není snadné. Stejně jako vydržet na barové plexi židličce v lesklé sukni 90 minut sedět elegantně, při rozhovoru si nezavadit o mikroport, nedělat xichty či nepublikovatelné pohyby, když na vás občas může být namířen kamerový prostřih.

Ani nevíte, jak moc ráda bych raději modelovala (klidně i ve studiu) s dětmi místo mluvení nebo byla jen nějakou statickou dekorací...



Tak a teď pozitiva celé akce:
Kromě toho, že jsem dostala tuto mimořádnou příležitost, naskytla se mi možnost poznat úžasnou Jitku F. a nahlédnout pod pokličku pořadu. Řeknu vám, z diváckého pohledu to vypadá jako hračka, ale já teď už vím, že opak je pravdou. Celé studio mi připadalo celkem malé, ale díky vhodně umístěným stanovištím a pohledům kamer to vypadá úplně jinak - lépe.

Moderátorky mají můj neskonalý obdiv za to, jak umí pracovat s hosty, na povel se rychle a elegantně přemisťovat... a pořád vypadat krásně i nad věcí. Stejně tak musím smeknout před všemi, kteří nejsou vidět, ale bez kterých by se po technické stránce vysílání nedalo realizovat. Jsou to profíci, ale i kreativní improvizátoři, protože s lidmi jako já nebo malými dětmi to není určitě jednoduché.

Náramně jsem si užila návštěvu maskérny, ty dámy z Vás udělají o několik levelů lepšího člověka. Navíc sedět na křesle vedle známé herečky Kateřiny Macháčkové (kterou mám nejvíce vžitou z právě opakovaného seriálu Život na zámku) je nepopsatelný pocit. Na chodbě jsem potkala úžasnou odbornici na počasí Alenu Zárybnickou. Každopádně v celém díle tohoto pořadu se dalo vidět mnoho zajímavých lidí a příspěvků, ale i když tam sedíte, jde vše okolo Vás JAKOBY v jiné dimenzi. Až trochu vydýchám aktuální nespokojenost se svým výkonem, tak si celý pořad pustím, abych si doplnila mezery.



Vůbec nechápu, proč mne nenapadlo, vzít si nějaký památníček na podpisy celebrit, ale stejně by asi nebyl čas. Celé se to děje tak hekticky, že nechápu, jak ten stres všichni ve studiu dokáží tak bravurně zvládat.
O to víc mne potěšilo, když před budovou se se mnou na chviličku zastavila moderátorka Jana Havrdová a vyslechla si mou poklonu, jak je všechny po té zkušenosti obdivuji. Vězte je úžasně milá nejen ve studiu!

Paradoxní tečkou celé akce mohl být úraz volně letící zábranou před budovou televize, která se těsně okolo mne přehnala díky velkému větru. Vše jsem přežila, i cestu vlakem domů, ale samozřejmě jsem byla utahaná jak kotě. Ani se mi parádní účes a líčení z profi maskérny nechtělo smývat, ale manžel na tom trval, přestože můj nový image ocenil.



Pro ty, kteří chtějí risknout vidět záznam mého výstupu, je odkaz zde:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1148499747-sama-doma/217562220600103/video/572952

Chat na dané téma s paní Jitkou (a mnou) najdete na:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1148499747-sama-doma/217562220600103/chat/7077-jitka-fortikova/

Informace k Play-Doh, které z pochopitelných důvodů nemohly být v živém vysílání, najdete v rozhovoru:
http://zena-in.cz/clanek/mate-doma-predskolaka-zkuste-specialni-modelinu-rozvijejici-nejen-jeho-predmatematicke-dovednosti-radi-lektorka/rubrika/rodina


Tímto bych chtěla poděkovat několika skvělým lidem, bez kterých bych si chvilky popularity neužila:
Paní Jitce za skvělou práci za nás obě ve studiu, Elišce z Hasbro za obě příležitosti, Petře z FUSE za velmi vstřícné jednání a redaktorce Julii za korespondenční rozhovor.
Dále mým dětem za celkovou podporu, mému muži i za výběr outfitu do vysílání!
Moc děkuji Věrušce a Tomovi za příjemný večer, azyl na noc i snídani.
Kamarádce Denise za setkání i útěchu po vysílání.
Neskonalý dík patří všem v pořadu SAMA DOMA, že jsem tam mohla být.
A samozřejmě děkuji Vám všem, kteří jste to dočetli až sem a byli/jste shovívaví k mému výkonu.


Eva

P.S. Původně jsem pověřila syna, ať pečlivě spočítá, kolikrát jsem použila slovo JAKOBY. (Tají mi to, asi mne nechce stresovat.)
Sama se na sebe hned tak dívat nechci, tak mi prosím, ponechte iluzi, že to bylo jen o málo více, než psala paní na chatu.
K slovnímu druhu i významu toho "zlého" slova je v internetové jazykové příručce toto:
http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=575&dotaz=jakoby
Slibuji, že se ho pokusím používat výrazně méně ;-)